V sedmdesátých letech začal být svět designu lehce unavený minimalismem a strohostí a vpustil do interiérů nové tvarosloví, divočejší vzory a přírodní barvy. Ačkoliv v naší zemi potom delší dobu estetika tohoto období nikoho nezajímala, dnes se k ní vracíme s obdivem. S odstupem času je totiž jasné, že i v době politického temna vzniklo několik designových skvostů. Našli jsme pro vás (téměř) všechny.
Československá ambasáda ve Stockholmu s křesly od Jana Bočana.
Po zatracení přichází comeback
Domácnosti po celém Československu vypadaly skoro stejně, nebylo z čeho vybírat, takže o estetické hodnotě bytového zařízení uvažoval málokdo. Navíc, komu by se chtělo např. ve svobodných devadesátých letech vzpomínat na dobu normalizace… Většina lidí byla ráda, že je pryč režim, hnědá křesla i pan Vajíčko.
Až v posledních cca patnácti letech se zvedla nostalgická vlna, která s sebou nepřinesla tradiční šedesátky nebo první republiku, ale zatracovaná 70. a 80. léta. Důsledkem této nostalgie byly úspěchy hojně navštěvované výstavy Husákovo 3+1 v Galerii VŠUP v roce 2007 nebo televizního retro seriálu Vyprávěj. Se vzpomínáním na běžný život se lidé pomalu začali znovu zajímat i o tehdejší nábytek, ale ten největší boom ho teprve čeká.
Sedmdesátky i ve vašem obýváku
My v Nanovo si užíváme hledání ikonických kusů československého designu od samého počátku. A možná úplně nejradši máme právě nalézání těch, na které se časem zapomnělo, třeba proto, že byly vyrobené pro konkrétní objekt, který ztratil svůj lesk.
Výběr toho nejlepšího designu ze 70. a 80. let v sobě nese vzpomínky na retro domácnosti, vybavení hotelů a zakouřených barů, design, který dobře znáte, i ten, který s nadšením (znovu) objevíte. Více o estetice tohoto období se dozvíte v článku Architektura a design 70. a 80. let.
Křeslo, návrh Petr Švácha
Křeslo vyrobeno v roce 1978 v Okresním podniku pro místní rozvoj Sokolov, podle konstrukčního návrhu Petra Šváchy. Dřevěné části byly renovovány v dílně, chromové části byly pečlivě vyčištěny a křeslo bylo nově čalouněno.
Konferenční stolek, návrh Petr Švácha
Konferenční stolek vyroben v roce 1978 v Okresním podniku pro místní rozvoj Sokolov, podle konstrukčního návrhu Petra Šváchy. Dřevěné části byly renovovány v dílně a chromové části byly pečlivě vyčištěny.
Dřevěná židle
Unikátní dřevěná židle s područkami. Celá židle je pojata ve velmi geometrickém stylu a vyrobena z masivního dřeva. Židle prošli celkovou renovací v naší dílně včetně nového čalounění.
Barový stolek pro hotel Kamyšin
Stolek z baru původního opavského hotelu Kamyšin, který vznikl v letech 1984 až 1985. Stolek má kovovou chromovanou podnož z ohýbaných trubek, deska stolku je tvořena přírodním kamenem v zelené barvě zasazeným do masivního dřeva mořeného do mahagonového odstínu. Stolek je v dobrém stavu s jemnými oděrkami dřeva na desce stolu.
Konferenční stolky, návrh Aleš Werner
Konferenční stolek z dílny keramika a sochaře Aleše Wernera, který jej zhotovil jako součást kolekce v osmdesátých letech. Stolek má masivní nohu vyrobenou z bíle glazované keramiky, deska stolu je vyrobena z masivního dřeva s dýhovaným povrchem. Stolek prošel kompletní renovací, je ve výborném stavu bez poškození. Ve spodní části je signován autorovou značkou.
Stojan na květináč, návrh Aleš Werner
Keramický stojan na květináč z dílny keramika a sochaře Aleše Wernera, který jej zhotovil jako součást kolekce v osmdesátých letech. V horní části je signován autorovou značkou.
Křeslo pro Československou ambasádu ve Stockholmu, návrh Jan Bočan
Křeslo z ohýbaného dřeva podle návrhu Jana Bočana pro Československou ambasádu ve Stockholmu vyrobeno Dřevopodnikem Holešov. Dřevěná konstrukce je vyrobena z ohýbaných lamel a potažena dýhou. Křeslo má původní potah ve výborném stavu.
Židle pro restauraci Zlatá Praha hotelu Intercontinental, návrh Zbyněk Hřivnáč
Dřevěná židle s manšestrovým potahem byla vyrobena v osmdesátých letech podle návrhu Zbyňka Hřivnáče pro restauraci Zlatá Praha hotelu Intercontinental v roce 1986. Židle prošla kompletní renovací v naší dílně včetně nového čalounění do zelené manšestrové látky.
Křeslo Ještěd pro hotelový bar Avion, návrh Otakar Binar
Replika křesla, které původně navrhl Otakar Binar pro hotelový bar Avion na Ještědu. Křeslo má původní skořepinovou konstrukci, která je nově čalouněna béžovou látkou a všechny chromové části jsou nově vyrobeny.
Fotoeditorial: Láska k věcem, které dobře stárnou.
Poměrně neprozkoumanou designovou éru jsme se rozhodli zmapovat skrz fotografii a přizvali jsme tři modely, kteří trpí stejnou slabostí jako my: Milují starý nábytek.
Tři stateční, kteří s námi nafotili nábytek ze 70. a 80. let, jsou influencer a kreativec Lukáš Zachara, jeden z našich prvních zákazníků, mistryně upcyklace textilu a kamarádka Jana Valachovičová a interiérová designérka Veronika Floriánová. S každým z nich jsme udělali krátký rozhovor na téma tradice, nábytku a recyklace.
Lukáš Zachara
Jaký máš vztah k Nanovo?
Velmi kladný, protože mi přijde jako záslužná věc přistupovat ke starým, krásným věcem takhle šetrně. Jak z hlediska vizuálna, tak udržitelnosti.
Máš nějakou oblíbenou éru designu a nábytku?
Určitě funkcionalismus, protože snoubí věci, které vyhledávám – funkčnost, šetrnost. Jsou mi blízké i materiály, které se využívaly. Teď mě baví trochu víc barev a můj vkus se pozvolna mění, ale funkcionalismus mám pořád nejraději.
To máme v Nanovo stejně – máme prostě rádi ty materiály, které dobře stárnou, jako kov, beton nebo kůže.
Jo, to zní skvěle – materiály, které dobře stárnou. Můžeme prosím napsat, že jsem to vymyslel já? :D
Podělíme se! A jak vypadá nábytek u tebe doma? Mixuješ styly, nebo se držíš jednoho?
Preferuju méně nábytku, nemám doma tisíc stolečků. Mám hodně rád textilie, kterými doháním třeba barevnost, kterou mám jinak doma velmi strohou. Je to takový monochromatický interiér s pár barevnými akcenty.
Koupil by sis domů něco z toho, co jsme fotili?
Nevím, jestli bych si hned něco koupil, ale podle mě je to jak s oblečením – každý kus se dá v určitém stylingu využít. Hodně se mi líbilo to žluté křeslo, pak ten stojan/popelník, do toho bych rozhodně dal kytku. Skvělý je ten stůl, i když na mě je to moc tmavé dřevo.
Vytvořil sis v hlavě hned nějaký příběh, spojený s tím nábytkem?
Ano, okamžitě jsem přemýšlel, jestli to kárované křeslo je původní, nebo má nové čalounění.
Tak to čalounění je nové. V těch 70. letech asi nebylo takhle divoké, pravděpodobně bylo spíš khaki nebo béžové… Teď mám otázku přímo pro tebe. Myslíš, že design nábytku, kterým se obklopujeme, ovlivňuje náš život?
No tak co je tohle za otázku :D Určitě. A dokonce víc, než si myslíme. Nejen doma, ale všude, kam chodíme nebo kde pracujeme. Hlavní je světlo, prostředí, a následně i nábytek.
Co pro tebe znamenají barvy?
Je to pro mě nástroj k dotvoření nálady a hlavně pro mě znamenají zábavu. Neměli bychom se jich vůbec bát.
Jak je pro tebe důležitá recyklace? Nejen u nábytku, ale obecně?
Hodně se to teď řeší ve fast fashion, ale i u nábytku bychom se měli zaměřovat např. na použití materiálů. Je škoda, že není víc lidí jako vy, kteří by se starali o to, aby nábytek déle vydržel. Dnes je běžné věci koupit a rychle vyhodit. Proto si vážím toho, co děláte.
Lukáš pracuje v kreativní sféře a miluje vizuální kvalitu v jakékoliv podobě. Na sociálních sítích vystupuje pod pseudonymem Zachy_zacharaa.
Fotografie Dita Havránková
Jana Valachovičová
Jaký máš vztah k Nanovo?
Nanovo mám moc ráda a jak ty sám rád připomínáš, jsem váš první zhmotněný zákazník.
Jaká je tvoje oblíbená éra nábytku?
Šedesátá a sedmdesátá léta.
Jaký styl nábytku máš doma? Mícháš různé styly a období?
Nemám ráda, když je vše v jednom stylu, to mi přijde takové umělé a neosobní, takže kombinuji vintage – hlavně šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá léta, ale mám doma i starší gauč od Slezáka. No a k tomu pár bílých věcí z Ikea.
Jak bys popsala svůj vztah k nábytku z minulosti?
Raději si pořídím něco, co už existuje déle a hodí se mi to, ale na druhou stranu, když něco používám hodně často, tak si klidně koupím “sprostou” věc z Ikea, která se dobře otevírá a můžu ji používat několikrát denně. Tu si pořídím nenápadnou, aby nebyla moc vidět, takže bílou a k té mám nábytek, na který se ráda dívám.
Myslíš, že nábytek ovlivňuje kvalitu našeho života?
Určitě. Nejen nábytek, ale celá estetika. Když se obklopuji věcmi, které jsou hezké a pasují k sobě, tak mám lepší náladu, než když jsem někde, kde jsou věci nefunkční nebo rozbité. Takže nábytek má rozhodně vliv a často záleží nejen na náladě, ale i na zdravotních dopadech – židle, postele atd.
Jak to máš s barvami?
Pořizuji stále dokola ty samé. Určitě nemám nic žlutého nebo červeného,
pořád se u mě střídá zelená a modrá. Věci, které nemají být moc vidět, jsou pak ty bílé kusy nábytku z ikea.
Jana se profesně pohybuje mezi medicínou, uměním a architekturou. Má ráda starý nábytek a díky tomu se setkala s Nanovo už v době jeho založení. Byla jednou z našich prvních zákaznic!
Fotografie Dita Havránková
Veronika Florianová
Odkud a jak dlouho znáš Nanovo?
Nanovo sleduji a fandím od začátku. Jsem moc ráda, že u nás vznikl takový koncept. Myslím, že je tady z čeho čerpat a na co navazovat.
Máš nějaké oblíbené období, co se nábytku týče?
Přijde mi, že čím víc člověk poznává, tím se mu toho líbí víc. Aspoň u mě to tak je. S obdivem se dívám na nábytek 20. let od Le Corbusiera nebo Miese van der Rohe. Líbí se mi pro jejich nadčasovost, eleganci. Líbí se mi italský nábytek 50. let od Gia Pontiho nebo potom známé ikonické kousky od manželů Eamesových. Jsem otevřená všem stylům, v každém asi najdu něco, co se mi líbí. Doma proto preferuji takový mix více stylů. Líbí se mi, když je základ interiéru jednoduchý a moderní, spíš v neutrálních odstínech, doplněný buď o nějakou výraznou strukturu materiálu nebo o nějaký nadčasový kousek s historií.
Jak bys popsala svůj vztah k nábytku z minulosti?
Vztah k věcem a předmětům z minulosti se mi tvoří lépe a je kolikrát hlubší než k novým předmětům. Je to asi tím, že mám ráda příběhy a představu toho, že jeden předmět může dělat radost i více generacím.
Myslíš si, že design nábytku ovlivňuje naše každodenní životy?
Určitě. Podle mě design není jen o tom, co vidíme a jak se nám to líbí. Kdybych každý den seděla na nepohodlné židli nebo křesle, tak asi budu mít horší náladu, než když si odpočinu na něčem pohodlném, promyšleném a líbivém.
Jakou roli pro tebe hrají barvy nábytku?
Přijde mi, že na barvách je nejvíce vidět, jak se mění styl a móda. Já mám raději přírodní materiály a jejich barevnost. Výraznější barvy se mi líbí jako doplňkové akcenty, na textiliích, doplňcích, soliterních kusech nebo obrazech.
Veronika je interiérová designérka, která žije pro umění, architekturu a přírodu. Na Instagramu má profil Za uměním s miminem s tipy na kulturní místa, která jsou #babyfriendly.
Fotografie Dita Havránková