Podařilo se nám sestavit tuto jedinečnou kolekci pěti originálních kusů nábytku, které navrhl pro Uměleckoprůmyslové Závody mezi lety 1930–1960 jeden z nejznámějších českých nábytkových designérů dvacátého století Jindřich Halabala.
Halabalův elegantní funkcionalistický nábytek reprezentuje československý design v aukčních síních po celém světě již řadu let a vzhledem k jeho mezinárodní popularitě je stále těžší ho sehnat.
Těchto pět vybraných kusů nábytku prošlo kompletní renovací v naší dílně. U všech jsme použili podobný postup renovace a snažili se zachovat původní výsledný dojem nábytku. Dřevěné části byly zrenovovány pomocí přírodních olejů a vosků v matném provedení a textilní části byly nově přečalouněny. 
Pohovka H-162
Dřevěná pohovka H - 162 také přezdívaná „Tulipán” navržená Jindřichem Halabalou pro UP Závody Rousínov ve čtyřicátých letech. Pohovku navrhl v době, kdy pracoval jako hlavní architekt a vedoucí ateliéru pro Uměleckoprůmyslové závody Brno. Halabala byl původně truhlář a později vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu pod vedením profesora Pavla Janáka. Snažil se dosáhnout v sériové produkci nábytku za předpokladu vysoké kvality výrobků a maximální efektivity práce co největší samostatnosti v dodávkách dřeva, polotovarů, dílů a doplňků i samostatnosti v oblasti odbytu.
Rám pohovky je vyroben ze smrkového dřeva a potažen ořechovou dýhou. Svými rysy připomíná československý předválečný styl Art deco. Má netradičně řešené postranní područky, které jsou ohýbány a zaobleny směrem ven a tvoří tak souvislou linii se spodní hranou rámu. Tento prvek Halabala aplikoval u více svých výrobků a přezdíval jej „Tulipán”. Pod polštáři je umístěno odklopné víko pod kterým je velký úložný prostor. Celá pohovka prošla kompletní renovací v naší dílně včetně výroby nových polštářů, které jsou přečalouněny do zelené látky.
Křeslo H-221
Unikátní křeslo H-221 navrženo Jindřichem Halabalou ve třicátých letech pro Uměleckoprůmyslové Závody v Brně. Vznik moderního nábytku z ocelových trubek se zrodil v roce 1925, když Marcel Breuer zkonstruoval svůj první prototyp křesla z tohoto materiálu. Po roce 1930 zájem o trubkový nábytek vzrůstat a začal se používat nejen ve funkcionalistických interiérech, ale i pro širší veřejnost. Modernost halabalových návrhů spočívala ve využití pružící vlastnosti ocelové trubky a vytváření konstrukce založené na jediné trubkové linii. Jeho volba řešení orientace nohou směřujících ve směru od zadní části dopředu byla z důvodu problematiky pérování. Halabala napsal v jednom svém článku: „U dřívějších typů byla pružnost jednostranná. U těchto křesel je konstrukce volena tak, že křesla mají stejné rozpětí pružnosti vzad i vpřed. Tímto se zabránilo pocitu padání, který měl člověk při křeslech pérujících vzad.” Pro Halabalu byl ocelový nábytek lehkou a transparentní alternativou oproti dřívějším dřevěným konstrukcím. Halabalovy nejvýznamnější modely jsou známy z roku 1931, takže jeho práce stály na začátku tohoto nábytkového odvětví a staly se jedinečným a velmi exkluzivním nábytkem svého druhu.
Tato dvě konkrétní křesla prošla v naší dílně kompletní renovací. Dřevěné části jsou v matném provedení s použitím přírodních olejů a vosků. Nové čalounění bylo provedeno včetně nového vnitřního materiálu se zachováním pružinového systému. Vnitřek křesla je vyplněn africkou trávou, koňskými žíněmi a pružiny jsou znovu vyvázány. 
Pohovka Modela
Funkcionalistická dřevěná pohovka Modela z třicátých let od známého českého návrháře Jindřicha Halabaly z doby, kdy působil jako hlavní architekt v UP Závodech Brno. Tato pohovka byla jednou z nejoblíbenějších, které UP Závody Brno ve své době vyráběly. Halabala byl původně truhlář a později vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu pod vedením profesora Pavla Janáka, právě tam pravděpodobně jeho tvorba získala funkcionalistickou čistotu forem.
Rozkládací pohovka je vyrobena z masivního bukového dřeva, které je v některých částech ohýbáno speciální technologií. Područky je možné sklopit do čtyř poloh a tím umožňují rozložení pro spaní. Celá pohovka je kompletně zrenovovaná včetně rozkládacího systému a nového čalounění do barevné látky. 
Karetní stolek H-278
Karetní stolek H-278 od Jindřicha Halabaly, který byl vyroben na začátku padesátých let v podniku UP Závody. Stolek se vyráběl pouze v několika kusech provedení, a proto se jedná o unikátní kousek. Halabala pracoval ve čtyřicátých letech v brněnské centrále podniku UP Závody, od roku 1930 zde zastával pozici hlavního architekta a vedoucího ateliéru. Halabala byl původně truhlář a později vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu pod vedením profesora Pavla Janáka. Právě tam pravděpodobně jeho tvorba získala svoji charakteristickou funkcionalistickou čistotu forem.
Deska stolu je vyrobena ze smrkové laťovky, která je po celém povrchu potažena ořechovou dýhou. Nohy má stolek stejné jako jeho více známý model “pavouk” a jsou vyrobeny z masivního bukového dřeva. V rozích stolku jsou umístěny úzké šuplíky pro ukládání karet do jamek ze zvlněného plechu. Stolek prošel kompletní renovací všech dřevěných částí a zásuvky byly důkladně vyčištěny.
Skříňka s vitrínou
Příborník s vitrínou od Jindřicha Halabaly, který navrhl v roce 1946 pro Uměleckoprůmyslové Závody. Dokonalý a složitý design tohoto nábytku měl za cíl oslovit britský trh po válce, kdy byla velká města vybombardována a na ostrovech byl nedostatek nábytku. Příborník byl vyráběn pouhé dva roky převážně pro vývoz, jeho výroba byla ukončena se změnou režimu v Československu, která měla za následek i změnu obchodních vztahů s Velkou Británií. Halabala v tomto návrhu kombinuje oblé linie estetického řešení s tradičním materiálem.
Příborník je zhotoven z dubového dřeva a zepředu plátkován dýhou. Šachovnice je vytvořena pomocí skládání dýhy do pravidelných čtverců. Horní část je uzavíratelná pomocí posuvných skleněných dvířek a v zadní části je umístěno zrcadlo. Ve spodní skříňce jsou umístěny dvě zásuvky a polička. Příborník prošel kompletní renovací v naší dílně s použitím přírodních olejů a vosků.
Jindřich Halabala
(24.5.1903 - 18.11.1978)
Jindřich Halabala byl český designér, teoretik, publicista, pedagog a řadí se k nejznámějším osobnostem, které se zabývaly tvorbou nábytku v meziválečném a poválečném období. Patří k prvním propagátorům sériové výroby nábytku u nás a jeho jméno bude navždy spjato s podnikem UP Závodů, které se díky jeho zručnosti a vynalézavosti staly jedněmi z nejlepších výrobců nábytku. Již několik let reprezentuje československý design v aukčních síních po celém světě a je to bezpochyby v zahraničí nejznámější český designér nábytku dvacátého století.
Halabala se narodil do stolařské rodiny Štěpána Halabaly, jehož řemeslu se naučil v rodinné firmě mezi lety 1918 - 1920. Poté nastoupil na Státní československou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, kterou ukončil o dva roky později. V necelých dvaceti letech vstoupil Halabala na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu, do ateliéru prof. Pavla Janáka se zaměřením na nábytek a interiér. Studium dokončil v roce 1926, kdy ve stejném roce vytvořil první návrhy nábytku a koberců.
Po ukončení školy byl na krátko zaměstnán v ateliéru Bohumila Hübschmanna v Praze a v roce 1928 nastoupil do UP Závodů jako vedoucí pražské prodejny v paláci Lucerna. V roce 1930 byl přeložen do brněnské centrály Spojených UP Závodů jako vedoucí ateliéru, kde až do roku 1946 pracoval v různých funkcích a zásadně se tak zasloužil o komplexní pojetí výroby, propagace a prodeje.
Stal se nejbližším partnerem vrchního ředitele Vladimíra Marečka a kromě mnoha povinností získal i řadu nových kompetencí. Odpovídal za výrobu sortimentu a sám byl autorem většiny návrhů nábytku pod označením H. Dále také Halabala rozhodoval o propagaci výrobků, na níž se osobně podílel jako fotograf. Právě spolupráce Halabaly a Marečka vytvářela směr, kterým se firma ubírala. Jejich společným cílem bylo dosáhnout v sériové výrobě nábytku vysoké kvality výrobků, příznivé ceny a maximální efektivity práce. Díky tomu se UP Závody staly dostupným dodavatelem nábytku nejširším vrstvám obyvatelstva.
Halabalův nábytek se stal neodmyslitelnou součástí meziválečných a poválečných českých domácností. Podílel se na vývoji sestavovaného nábytku pod označením H a E pro UP Závody a ovlivnil vývoj výroby dřevěného a trubkového sedacího nábytku. Vytvořil několik návrhů koberců, které se staly součástí mnoha interiérů a byly zachyceny na propagačních materiálech a fotografiích. Kvalitativně jsou srovnatelné s koberci českého návrháře Antonína Kybala.
Později se začal zajímat i o předávání svých poznatků a zkušeností dalším generacím a mezi lety 1951 - 1954 externě přednášel na Fakultě lesnického a dřevařského inženýrství při VŠPDI v Košicích.
V padesátých letech byla továrna UP Závodů znárodněna jako jeden z největších podniků nábytku v Evropě, ale Halabalův nábytek i přes politické tlaky nezměnil na kvalitě a kreativitě. Halabala se stal přední inspirací pro řadu dalších výrobců v celé Evropě.
UP Závody
Spojené Uměleckoprůmyslové Závody byly významným československým výrobcem i prodejcem nábytku.
Firma byla založena roku 1918 Janem Vaňkem, který své závody v roce 1920 spojil s Karlem Slavíčkem a jeho firmou Umělecké nábytkové a stavební stolařství s.r.o.. Výsledkem jejich tvorby byl jednoduchý, účelný a praktický nábytek. Snažili se o důslednou propagaci a strategie prodeje i prostřednictvím časopisu Bytová kultura.
Mezi lety 1928-1935, kdy nastoupil do UP Závodů Jindřich Halabala se začala vyrábět řada nábytku pod označením H. Nábytek se vyznačoval nejenom moderním tvarovým řešením, ale i pečlivým výběrem materiálů. K dýhování se používaly kvalitní kanadské ořechy, mahagony a nejčastěji dub a další dřeviny s výraznou kresbou. Jindřich Halabala je autorem návrhů i několika koberců s abstraktním geometrickým vzorem.
Roku 1946 byla společnost znárodněna, ale stále se udržovala kvalita produktů. Postupně se ale prosazoval větší tlak k výrobě masová produkce. Například řada pod názvem U se vyvážela do Ruska a Mongolska a kvůli množství nebylo možné udržet kvalitu výrobků. Roku 1991 přebrala UP Závody společnost Tusculum, která zahrnovala podnik rousínovský, brněnský a třebíčský. Společnost Tusculum v roce 2003 koupila společnost Jitona a o čtyři roky později došlo k jejich sloučení.
Fotografie lze publikovat pouze s písemným svolením Nanovo.
Fotografie Dita Havránková
Produktové fotografie Damián Skořepa
